V názvu Lumira jsem zabalila své jméno do světla. To se francouzsky řekne La lumière a já jsem Ira. Tak vznikla Lumira, značka papírových stropních svítidel…
Jsou to takové měsíce v úplňku a asi proto, že jsem trochu blázen do Erika Satieho a Clauda Lelouche a Dutronca a Lanvina a ráda se na podzim procházím po pláži v Le Havru, dostávají mnohé mé lampy francouzské názvy.
Ráda je navrhuji přímo na míru interiéru, někdy vidím fotografii prostoru, jindy se nechám pozvat na návštěvu:) Občas pracuju jen tak do šuplíku, podle nálady, podle počasí, ponořená do hudby Ane Brun, Barbary, Charlese Aznavoura, poslední dobou mě baví i úplné ticho…
Miluju barvy, jejich vzájemné hry, průniky, kombinace... Mám ráda papír a práci s ním, skýtá tolik možností. Když pak vidím lustr osvítit krásný interiér, je to radost na druhou. Lumira ale není jen pouhé stínidlo. Mám ráda elektrické kabely textilně opletené, mám ráda, když se u stropu neviklá plastový kelímek, ale krásná, tvarově čistá kovová krytka. Baví mě klasické keramické objímky. Teprve s tímto, možná trochu retro příslušenstvím, je Lumira úplná...